Patnáctého dubna 1945 postupovaly jednotky britské 11. obranné divize jihozápadně od Bergenu a narazily na místo, které se navždy zapsalo do dějin jako jeden z nejhorších projevů nacistické brutality. Bergen-Belsen nebyl vyhlazovacím táborem ve smyslu průmyslového vraždění, ale přesto se stal synonymem pro utrpení a smrt. Když britští vojáci vstoupili do tábora, našli třináct tisíc nepohřbených těl a téměř šedesát tisíc vězňů, z nichž většina byla nemocná a vyhladovělá.
Tisíce z nich zemřely v následujících měsících na tyfus a tuberkulózu. Britové zajali muže i ženy z nacistického personálu a donutili je pohřbívat mrtvé do masových hrobů. Mezi těmito zajatci byla i žena, která se stala jednou z nejznámějších tváří nacistického zla. Jmenovala se Irma Grese.
Irma Grese se narodila 7. října 1923 ve Wüstegiersdorfu, který byl součástí Výmarské republiky. Byla třetí z pěti dětí a oba její rodiče pracovali v mlékárenství. Když se v lednu 1933 dostali k moci Adolf Hitler a nacistická strana, začaly vznikat mládežnické organizace, které měly děti a mladistvé připravovat na válku a seznamovat je s nacistickou ideologií.
Otec Irmin nebyl sympatizantem nacismu a svým dětem nikdy nedovolil, aby se k těmto organizacím připojily. Vliv nacismu se ale šířil i školami, které žáky učily lásce k Hitlerovi, poslušnosti, militarismu, rasismu a antisemitismu. V roce 1936 spáchala Irmina matka sebevraždu poté, co odhalila manželův poměr s dcerou majitele místní hospody. Irma měla ve škole špatné výsledky a byla terčem šikany, takže ji ve čtrnácti letech předčasně ukončila.
V roce 1939 nastoupila do sanatoria v Hohenlychenu, kde dva roky pracovala jako pomocnice zdravotních sester u nacistického lékaře Karla Gebhardta, který později prováděl lékařské pokusy na vězeňkyních. Irma chtěla být plnohodnotnou zdravotní sestrou, ale kvůli špatným studijním výsledkům byla v roce 1941 přeložena na mléčnou farmu. Její kariéra v koncentračních táborech začala v červenci 1942, kdy se dostala do Ravensbrücku, jediného velkého ženského tábora zřízeného nacisty. Prošlo jím asi sto třicet dva tisíc žen z celé Evropy, z nichž více než devadesát dva tisíc zahynulo.
Ravensbrück sloužil také jako výcviková škola pro dozorkyně SS, kterých zde bylo asi tisíc pět set. Dozorkyně se učily, jak zacházet s vězni, kteří museli pracovat až do smrti. Lékaři SS zde prováděli neetické pokusy, včetně infikování otevřených ran bakteriemi, testování léků a provádění amputací bez anestezie. Irma Grese byla tehdy osmnáctiletá pomocná ošetřovatelka a předpokládá se, že zvěrstva, kterým byla přítomna, měla devastující vliv na její osobnost.
V roce 1943 se vrátila domů a řekla rodině, že dohlížela na vězeňkyně. Otec ji zbil a zakázal jí vrátit se domů. V březnu 1943 byla Irma Grese vyslána do Osvětimi-Březinky, největšího tábora osvětimského komplexu. Poprvé se ocitla v pozici, kdy mohla lidi bít, aniž by jí to mohli oplatit, a užívala si to.
Stala se jednou z nejnenáviděnějších dozorkyň, známou pod přezdívkami Osvětimská hyena a Krásná bestie. Byla známá svou krutostí a také pověstí sexuální deviantky. Údajně měla poměr s Josefem Mengelem i Josefem Kramerem, velitelem Osvětimi a později Bergen-Belsenu. Přeživší vězeňkyně popsaly, že při výběru žen do plynových komor Irma záměrně vybírala krásné vězeňkyně ze žárlivosti a zloby.
K některým vězeňkyním naopak cítila náklonnost, pokud jí připomínaly její sestru. Její sexuální vztahy s vězeňkyněmi často končily tím, že když jí přestaly bavit, poslala je na smrt. Irma Grese zastávala v táboře různé funkce, než se v květnu 1944, ve svých dvaceti letech, stala vrchní dozorkyní v táboře C v Březince. Dohlížela na šest až sedm dozorkyň a na přibližně třicet tisíc vězňů, z nichž většina byli maďarští Židé deportovaní do tábora během osmi týdnů od května do července 1944.
Tábor byl tak přeplněný, že v každém bloku bylo tisíc vězňů, přestože bloky byly určeny jen pro sto až tři sta lidí. Hygienické podmínky byly příšerné, latríny přestaly fungovat. Irma nosila pletený kožený bič potažený celofánem, aby z něj šla snadno smýt lidská krev. Stávala u brány a šlehala vězně jen proto, že ji to bavilo.
Velitel tábora Josef Kramer jí nařídil, aby přestala, ale ona pokračovala. Bila vězně za krádeže jídla, za pozdní příchod na nástupy, nutila je klečet celé hodiny a držet nad hlavou kameny. Jejím zvykem bylo bít ženy, dokud nekrvácely, a pak do nich kopat těžkými botami. Byla také obviněna z výběru žen do plynových komor společně s Josefem Mengelem.
Když se dvě dívky pokusily utéct, zastřelila je svou vždy nabitou pistolí. Přesto některým pomáhala, například čtrnáctileté Alici Tenenbaum, kterou zachránila před plynovou komorou šestnáctkrát, protože vypadala jako Irmina sestra. Irma měla dva obrovské psy, které nechávala hladovět a poštvávala je na vězeňkyně, které nestíhaly. Jednou poslala psy na dívky, které ztratily kontrolu nad vozem s kameny, a sledovala, jak je psi trhají, se smíchem na tváři.
Nechávala si šít šaty na míru od židovských švadlen a trávila hodiny před zrcadlem. Prohlásila, že až válka skončí, bude ve filmech. Osvětim opustila 18. ledna 1945, když se přiblížila sovětská vojska.
Doprovázela pochod smrti do Ravensbrücku a odtud do Bergen-Belsenu, kam dorazila v březnu 1945. Ti, kteří se zhroutili, byli zastřeleni. Vězni nedostávali téměř žádné jídlo a hygienické podmínky byly otřesné. Denně umíralo až tři sta lidí.
Irma pokračovala v týrání až do konce. Nutila vězeňkyně klečet ve sněhu a dešti, bíla je gumovým obuškem a podrobovala je vyčerpávajícím cvičením. Dva dny před osvobozením srazila hlavy dvou sester, které se snažily sníst zbytky bramborových slupek. Vězni jí přezdívali bestie z Belsenu.
Sedmnáctého dubna 1945 byla Irma Grese zajata britskými silami spolu s dalšími nacistickými zločinci. Při rozhovoru s novinářem se bez ostychu přiznala, že bylo povinností vyhladit protispolečenské živly, aby Německo mělo zajištěnou budoucnost. Byla souzena v belzském procesu, který začal 17. září 1945.
Svědci tvrdili, že byla nejhorší příslušnicí SS v táboře. Ona odpověděla, že lžou a přehánějí. Přiznala pouze bití, ale popřela, že by někoho zabila. Britský vojenský tribunál ji 17.
listopadu odsoudil k trestu smrti oběšením. Dne 13. prosince 1945 popravu vykonal kat Albert Pierrepoint. Irma Grese byla ve dvaadvaceti letech nejmladší ženou, která byla ve dvacátém století odsouzena k smrti podle britského práva.
Jejím posledním slovem na cestě k šibenici bylo schnell. Rychle.