Stál jsem ve vlastních dveřích a devět lidí na verandě čekalo, až se zhroutím a vezmu si ji zpátky. Renata stála vepředu s taškou u nohou, matka držela talíř, Garrett natáčel a všichni si mysleli,…
Poslední březnovou sobotu jsem stál ve vlastních dveřích v Portlandu, ruku ještě na západce, a na verandě stálo devět lidí. Počítal jsem je dvakrát, protože počítání je to, co dělám, když mi buší srdce. Vpředu stála Renata s plátěnou taškou u nohou, tou zelenou, co jsme koupili na výlet do Bendu, který jsme nikdy neudělali. … Read more