„Mohl bys přijet na pár dní, aspoň na začátek,“ řekl jsem synovi z nemocniční postele po operaci kyčle. Místo odpovědi jsem zaslechl šelest a pak Sylviin hlas, zřetelný až příliš: „Řekni mu, ať si…
První věc, kterou jsem si po operaci pamatoval, nebyla bolest. Bylo to ticho. Ne to klidné ticho, ve kterém člověk odpočívá, ale to zvláštní, těžké ticho, při kterém srdce začne bít rychleji, ještě než pochopíte proč. Ležel jsem na pooperačním pokoji ve Varšavě a zíral do stropu. Bílé lampy svítily nehybným světlem. Někde daleko zavrzaly … Read more