To ráno mi sousedka zastavila u výtahu a klidným hlasem položila otázku, která mi obrátila život naruby: „Víte, kdo vám každé úterý odpoledne chodí do bytu?“ Zasmála jsem se, vždyť klíče měla…
Ráno začalo jako každé jiné. Výtah si povzdechl, káva mi hřála dlaň, klíče od auta mi cinkaly v kapse. Pak se z rohu chodby vynořila paní Víteková, sousedka, která vždycky vypadala, jako by na něco čekala. „Kláro,“ oslovila mě příjemně, ale oči měla ostré. „Nezlobte se, můžu se vás na něco zeptat? “ Usmála jsem … Read more