Zvedla jsem telefon a uslyšela jsem Jacobův hlas: „Jen co do ní vrazíme těch padesát tisíc, máme vyhráno.” Bylo to jako rána pěstí do žaludku. Seděla jsem na okraji gauče v obýváku své kamarádky…
Volala jsem, že jsem nemocná, ještě než mi došla káva. Hlava mi třeštila z bezesné noci a zpráva, která mi celý den přehrávala v mozku, byla jako smyčka. Poslala jsem šéfové krátkou zprávu, ať nepočítá s mou účastí na ranní poradě, a pak jsem se posadila na okraj gauče v Kelseyině obýváku, kde jsem bydlela … Read more